Chov pomocí sádky
Chov matek
Jak říkají staří, větrem ošlehaní a včelím jedem poznamenaní včelaři, tak teprve chov matek je ta pravá včelařina. A je to pravda. Hlavně je to opravdová zábava a chovem matek se včelař naučí spoustu věcí o životě včel, jejich etologii a také o svojí trpělivosti, protože to není úplně tak jednoduché a většinou se nazadaří hned napoprvé. Ale každopádně to každému včelaři vřele doporučuji a to platí i pro toho, kdo vlastní dvě včelstva u babičky na zahradě. V následujícím článku je popsán chov matek pomocí „startéru“. Metoda je to poměrně nenáročná, i když nějaké základní vybavení je nutnost. Ale není zde nutno hledat matku, rozebírat zdlouhavě včelstvo atd.
Úspěch závisí na štěstí a ne šikovnosti. Ostatně jako vždy..
Pro chov matek je užita technika startétu s dochovem ve včelstvu nad mateří mřížkou.
Jako startér se používá plemenáč z tvrzeného polystyrenu na 4 rámky r.m. 42x17, který má však vyšší „podmed“, aby byl prostornější. Plemenáč má spodní větrání, což je zajištěno uzavíratelným zasíťováním. Ve stropě je vyříznut kruhový otvor na který je připevněna mřížka určená jako pomůcka při krmení, aby se bezkontaktně mohl podávat krmný roztok přímo včelám pomocí čtyřlitrového „okurkáče“. Plemenáč je dále vybaven malým zavíracím čeřínkem, ale to spíše z důvodu, že se používá nejen pro chov matek, ale rovněž při tvorbě oddělků či rozkladení matek mladých.
Nejprve se do úlu umístí mateří mřížka, která se dá těšně nad plod, ale musí se dát pozor, aby v medníku nezůstala matka. Nad mřížku se převěsí několik plástů s mladým plodem, aby se mladé včely dostali nad mateří mřížku a zároveň byla jistota, že tam není matka. Využívá se tzv. odsavač. Přeložené plásty ponecháme do druhého dne, aby se do medníku dostalo dost mladých včel. Druhý den začneme vytvářet samotný startér. Včely smeteme do připraveného plemenáče, který je vybaven dvěma rámky s pylovými a glycidovými zásobami (jsou na kraji), souší v níž je nastříkaná voda a jedno místo zůstane volné pro chovný rámek. Před smetáním necháme plásty chvilku vyvěšené v prázdném medníkovém nástavku nebo v rojáku, abychom dali létavkám a starším včelám příležitost k odletu.
Jo potřeba, aby sádka byla dostatečně plná, ale ne zase přeplněná. Na třírámkový startér někteří autoři uvádějí asi 1kg včel. Ale váha včel se pro nezkušeného včelaře těžko odhaduje, takže se tam nasype včel tak akorád J. Sádka se umístí někam neklidné místo, pokud je chladnější, tak jedině dobře. Dojde k většímu semknutí včel.
Po vytvoření startéru máme tak dvě hodiny čas na přípravu chovného rámku resp. na přebarvení. Chovný rámek by již měl být „ovoněný“ včelami, aby došlo k lepšímu přijetí larev. Libovolnou technikou přelarvíme a chovný rámek do sádky. Včely v sádce již pocítily nepřítomnost matky a pud sebezáchovy jim velí, aby si vychovali matku novou. To jim nabídneme právě vložením chovného rámku s larvičkami. Po vložení chovného rámku sádku uzavřeme a nasadíme láhev s krmením. Sádku ponecháme na klidném místě do dalšího dne.
Další den již včely započali s výstavbou matečníků v sádce, což je sice dobře, ale malé množství včel, které je v sádce není zárukou dostatečné výživy všech matečníků. Proto se přistoupí k vložení chovného rámku do dochovného včelstva a zrušení sádky. Dochovné včelstvo je dobré mít připravené tak, že nad mateří mřížku den předem umístí plásty s mladým plodem, aby se do medníku natáhly mladé včely, které se ihned mohou začít starat o vložené matečníky. Chovný rámek se tedy vloží do medníku dochovného včelstva mezi dva rámky s mladým plodem obsednutým mladými včelami. Tam se ponechá až do zralosti matečníků (9.den), kdy se přistoupí k jejich dalšímu zužitkování. Je třeba dbát na to, aby během chovu byla dostatečná snůška. Pokud není je lépe dochovné včelstvo přikrmovat.