Moje zásady včelaření

Metodiku včelaření v nízkonástavkových úlech Optimal budu v budoucích letech teprve přejímat již z osvědčených provozních metod p.Čermáka a vlastně vůbec všech, kteří včelaří v nízkonástavkových úlech. Nechci a nebudu nic nového vymýšlet, protože proč nepřejímat osvědčené metody a svůj čas a úsilí nevěnovat rozvíjením jiných aktivit a poznatků v oblasti včelařství. Poznatky, které jsem získal ve všemožné včelařské literatuře a na internetu a které chci v budoucích letech aplikovat na vlastní včelaření je několik a lze je shrnout do několika základních skupin.

1.      včelaření s co nejmenším počtem zásahů do včelstva

2.      včelaření stabilní bez kočování

3.      využívání medné komory a tím vypuštění podletního krmení

4.      včelaření bez mateřské mřížky

5.      co největší každoroční obměna včelího díla

add1.: Na tento fakt má samozřejmě i vliv to, že nedisponuji tolika volným časem jak bych si přál. Doby, kdy jsem byl včel v podstatě každý druhý den a pořád jsem se v nich štourat jsou už dávno pryč. Tím se však jistě prošla většina včelařů začátečníků, kteří jsou zpočátku fascinováni tím jakže to ve včelstvu vlastně funguje. Omezení zásahu do včelstev jistě prospívá nejen včelařovi (podstatně ubude počet včelích bodnutí), ale hlavně včelám, které se mohou nerušeně rozvíjet.

Jarní kontrolu provádím pouze pohledem na česno. Pokud včely nosí pyl a na česně se chovají normálně, tak není důvod je rozebírat, hledat matku a plod. Zásoby by měli mít ještě z předchozího roku. To mohu zkontrolovat potěžkáním horních nástavků bez úplného rozebrání včelstva. Neprovádím jarní podněcování cukerným roztokem ani vodou. Sice to včelám minimálně neuškodí, ale z pohledu práce-výsledek je to dle mého názoru nadbytečná činnost.

Když se ustálí první snůška, tak provedu prohození plodištích nástavků. A to dle vypracované metodiky, která je zde. Pokud zimuji oddělek ve dvou nástavcích, tak je pouze prohodím a přidám nástavek souší s několika mezistěnami. Další rok ho již zimuji jako normální včelstvo ve třech nástavcích.

Další rozšiřování provádím směrem nahoru nad mednou komoru, pokud vkládám nástavek mezistěn, tak ho dávám pod mednou komoru a při další prohlídce, při vystavění mezistěn ho nadstavuji nad mednou komoru, aby MK byla vždy co nejblíže k plodu. Přitom se ale snažím, aby nedošlo k roztrhnutí plodového hnízda či přemístění matky nad MK. Med odtáčím z nejvyššího nástavku nebo v případě hodně silných včelstev, ze dvou vrchních nástavků. Zásadně nevytáčím z nástavků, kde je plodové sedlisko. Tento med mají včely pro případ bezsnůškového období stejně jako mednou komoru.

add2:O kočování jsem vždy přemýšlel jako o možnostech zvýšení medného výnosu ze včelstva, ale zkušenosti jiných včelařů a především včelařských profesionálů mě utvrdili v tom, že množství vynaložená práce na přesun včelstev, a to nepočítám peníze a čas vynaložený na výrobu či koupi kočovného zařízení, je neúměrný vzhledem k zisku. Pokud se nezačne platit opylovací služba zemědělci a o tom v blízké budoucnosti vážně pochybuji, tak o kočování neuvažuji. Dle mého mínění je stabilní včelaření pro náš region nejvhodnější a kočování způsobem jak probíhá např. v USA je našim podmínkám velice vzdálen. Rovněž je nutné vzít v potaz nebezpečí nákazou včel morem včelího plodu. Mou snahou je vybrat si snůškově nejpříznivější stanoviště a tam včelstva trvale umístit. A to buď na volno (kovové přepravitelné stojany na cca 4-6 včelstev) nebo v menší míře do stabilních včelínů. Ve včelínech bych se spíše věnoval chovu matek a vlastnímu poznávacímu výzkumu o životě včelstev a nejvhodnější metodice včelaření . Včelstva by měla být umístěna v okruhu do 5ti km od bydliště, kde bude zázemí včelaření s medárnou.. O vytáčení medu ve včelíně nebo v medárně u stanoviště včelstev neuvažuji, protože to má více nevýhod než výhod (elektřina, hygiena, materiál..). Mým řešením je vytvoření kvalitní medárny s potřebným zázemím na jednom místě a tam svážet všechny nástavky s medem připravené na vytáčení.

add3: O medné komoře jsem psal již v prvním odstavci. Mednou komoru jsem v podstatě zkoušel již v mor. univerzálech, kdy jsem u části včelstev nevytáčel medník spodní, ale až medník vrchní. To jsem dělal u silných včelstev, která obsadila plodiště o 13 rámcích a dva medníky. Na podzim jsem pouze vyndal mateří mřížku a bylo nakrmeno. A to v mor. univerzálech nebyla dodržena včelí mezera mezi nástavky. Naštěstí se mi nikdy nestalo, že by včelstva uhynula hladem protože nebyla schopná přejít k zásobám. Což by se u Optimalu, kdy je všude dodržena včelí mezera, stát nemělo. Pokud jsem v podletí dokrmoval, tak jsem to dělal klasicky okurkáčem s prosakovacím sítkem. Takže pokud to mám shrnout, tak zásadně nevytáčím med z plodiště, nechávám mednou komoru. To včelám na vyzimování stačí. Nemám problém s zbytkovým cukrem v plástech. Včely mají dostatek zásob i v letním bezsnůžkovém období. A pokud by se stalo, že udeří Varoáza jako před dvěma lety, kdy jsem sice zakrmil, ale pak už nebyl nikdo, kromě myší, kdo by zásoby zpracoval, tak mohu med vytočit (nepoužil jsem gabon, což byla chyba a fumigovat už nebylo co). Cukr se sice nechá koupit v supermarketech za deset korun, ale to je výhodné když máte do pěti včelstev. Pak už doprava a běhání s nákupním košíkem po Globusu, kvůli ušetřeným penězům za cukr, ztrácí kouzlo.

add4: Nač omezovat matku v kladení mateří mřížkou. Matce nechávám dostatek prostoru pro kladení v plodišti, takže se mi do medníku který vytáčím ani nedostane. MK je přirozenou nárazníkovou zónou pro matku a proto není vyloučeno ani používání včelých výkluzů pro odvčelení medníků. Nandávání a vyndávání mřížky je úkonem navíc nemluvě o ceně mřížky. Samozřejmě jiná věc je chov matek.

Add5: Pravidlo říká, že každoročně se má obměnit až 1/3 včelího díla. To je u úlové sestavy Optimal, pokud počítám pět nástavků jako standart pro včelstvo (3 plodové + MK + mendík) zhruba dvacet rámečků. Nástavek mezistěn vložím pod mednou komoru při jarním rozšíření. Mezistěny rovněž vkládám do nástavků při jarním prohazování nástavků místo prázdných nebo málo plných souší. Ty pak dávám do medníku. Zde je opět vidět výhoda toho, že nemám zakrmeno cukrem a proto nehrozí nebezpečí smíchání cukru s medem. U Oddělků a smetenců se snažím, aby využili naplno svůj stavební potenciál. Nechávám je proto vystavovat co nejvíce mezistěn i za cenu přikrmování medocukrovým těstem.

Závěrem: Celý článek je sestaven z předchozích zkušeností, ale rovněž z poznatků, které ještě nemám osobně odzkoušené, ale chci je v budoucích letech zkusit aplikovat v praxi. Myslím si, že to jsou kroky, které směřují ke zvýšení efektivity a ekonomiky mého včelaření. Pokud jakýkoliv čtenář tohoto článku narazí na jakékoliv nesrovnalosti s vlastními zkušenostmi nechť mi napíše. Můžeme to prodiskutovat a popřípadě sepsat další článek, který by vedl k optimalizaci nástavkového včelaření..