Vosk

Při tvorbě díla včela doslova potí vosk na tzv. voskových zrcátkách na spodní straně 3.-6. článku (tergit) zadečku. Chytinová stěna zrcátek je perforovaná mikroskopickými otvory, jimiž po zvýšené námaze tryská sekret jako čerstvý vosk. Na vzduchu tuhne a ve formě šupinky přebírá anatomický tvar zrcátka. Ikdyž se šupinka odloupne, zůstává částečně zasunutá pod přečnívajícím okrajem sousedního článku zadečku.

Hmotnost jedné šupinky 0,5mm silné se pohybuje v rozmezí 0,8 - 2mg. Energetická náročnost u produkce vosku je vysoká.

Včela šupinku podle potřeby sbírá kartáčkem třetího páru noh a zpracovává kusadly. Vzniká bílá tvarohovitá hmota. Působením slin se stává vláčnou za předpokladu, že teplota prostředí je 33 °C až 36 °C.

Nové voskové dílo včely zakládají tím způsobem, že se zavěsí na strop obývané dutiny a zaklesnuté nožkami jedna do druhé vytvoří jakýsi živý závěs. V této poloze kolektivně zpracovávají produkovaný vosk a společně hnětou stěnu díla.

(V úlech budují včely dílo na předem lisovaných voskových mezistěnách. Mezistěny podle potřeby a v požadované velikosti vkládá do úlů včelař).

Nové voskové dílo má bíložlutou barvu. Včelařská odborná terminologie ho označuje termínem "panenská souš". Každá vylíhlá včela zanechá v buňce "košilku" - dílo díky tomu mění barvu a postupem času tmavne přes odstín propečené žemle až k tmavohnědé. Několikalété plásty jsou zčernalé

Včelí dílo, což jsou ploché desky opatřené z obou stran hustou sítí šestibokých buněk, je včelstvem využito:

• k uskladnění zásob medu a pylu,
• k vývoji včelího plodu – ranná vývojová stádia nových jedinců (vajíčko, larva, kukla)
• prázdné dílo (souše) v okrajových partiích úlu resp. v dutině stromu slouží jako tepelná izolace

Víte že..

Ke vzniku 1 kg vosku včely spotřebují 3,5-10kg  medu a kolem 50g pylu. V 1 kg vosku je asi 5 milionů voskových šupinek. Vosk taje při teplotě 63 °C