Jed

Včelí jed je produktem jedotvorné žlázy dělnic a včely k jeho tvorbě potřebují bílkovinnou stravu. Dokážou však do jedu převést i zplodiny vzniklé při invertování nektaru. Jedový váček jedné včely obsahuje až 4 mg jedu. Jed tvoří přibližně 65 % vody, 27 % bílkovin a 8% připadá na ostatní látky. Jed nemá stálé chemické složení, je to bezbarvá příjemně vonící látka, která po vysušení vytváří bílé krystaly. Složky včelího jedu jsou dodnes předmětem vědeckého bádání.

Včelí jed působí na nervovou soustavu, snižuje krevní tlak, rozkládá červené krvinky, způsobuje šok a horečkovitý stav. V místě, kde do těla proniklo včelí žihadlo, za pocitu ostré bolesti vzniká otok a u citlivých osob vyrážka a může to vést až k bezvědomí.

Léčení včelími žihadly používalo lidové lékařství již v dávnověku u kloubových nemocí a bolestivých zánětů nervů. Včelím jedem ale nesmí být léčen nemocný trpící alergií, těžkou srdeční vadou, těžkými záněty ledvin a diabetici. Tyto kontraindikace platí dodnes.

Nicméně ač se spousta lidí včelího bodnutí bojí, tak opravdu alergických lidí, kterým hrozí po žihadle smrt je velice málo. v případě alergické reakce je nutné postiženého umístit do stínu, podat léky tlumící alergickou reakci (Zirtec, Zodac,..) a neprodleně zavolat záchranku. Místo vpichu je dobrý ošetřit Fenystilgelem a dávat studenné obklady. To platí i pro lidi, kteří alergii nemají. I u  včelařů, kteří jsou zyklí na včelí bodnutí se může občas projevit místní reakce na bodnutí. Vzdy je to závislé na aktuálním zdravotním stavu postiženého, na místu kam včela bodne i na celkových okolnostech.

Víte že...

Jedový váček jedné včely obsahuje 3-4 mg jedu. Množství jedu závisí na stáří včely. Zdravý člověk by měl bez újmy na zdraví snést i 200 včelích bodnutí. Pro člověka vážícího 70 kg představuje 50% smrtelné riziko bodnutí asi 700 žihadel.